Ahoj! Tak se na to vrhneme 😊

Jak jste se s Lukášem rozhodli založit firmu? Co vás k tomu inspirovalo?

Pracovali jsme oba dva pod stavební firmou a protože jsme měli trošku jinou představu o pracovním výkonu trhli jsme se. A domluvili jsme se, že tím, že jsem prodala firmu a nemám kam, že do toho prostě půjdeme společně. I když moje původní podnikání bylo zaměřené na pejskaře tak jsem se vrhla do stavebnictví po hlavě.

Můžeš popsat, jaká byla vaše první společná zakázka a co jsi si z ní odnesla?

Naše první zakázka byla asi v Praze, ale tam jsme o založení firmy mluvili a byli jsme ještě zaměstnáni pod stavební firmou. Takže opravdu čistokrevná zakázka, která byla pro nás dva v Rakovníku, kde jsme dělali s Lukym sami dva celkovku. Bazén v Mirošově s hloubkou 1,8m a mnoho dalšího, to máme na sítích 😀 teď si to nevybavím je toho hodně. Chata v Ledečku, fasáda v Bušovicích, celková rekonstrukce v Hůrkách. A Kakejcov byla naše oblíbená rekonstrukce. Na tu opravu ráda vzpomínám.

A teď něco o každodenním fungování

Děláte hlavně rekonstrukce „na klíč“ – co vše to obnáší?

Rekonstrukce na klíč obsahuje opravdu všechno 😀 Je to vzácná souhra řemesel, která se sebou opravdu mnohdy spolupracovat nechtějí 😀 jste takový zaříkávač řemesel. Takže my k vám přijedeme, naceníme a když podepíšeme smlouvu tak se na to vrhneme. A od bourání, vodo topo, elektro a omítky, SDK, koupelna, kuchyně a podlahy a ostatní finalizace 😊 a šup jde se na předání. A mezi tím? Pot, krev a slzy! 😀

Jak si dělíte role s Lukášem – kdo je víc v kanceláři, kdo jezdí na stavby stavby?

My máme kancl v autě anebo na stavbě. Jezdíme spolu. Někdy je efektivnější se rozdělit, a to je, když jedeme třeba pro materiál nebo tak. Ale jinak jsme vlastně všude spolu.

Jak se Ti daří udržet rodinný a přátelský přístup i při větších projektech?

Jsme zaměření na rekonstrukce. Koncák je tedy přímo investor. A tam se ty vztahy budují celkem hezky, když to jde. Někdy to taky nejde, nebudu říkat, že je vždycky vše růžové. Taky se nám něco v začátku něco nepovedlo, ale vše se dá domluvit a vyřešit ku spokojenosti klienta. Ale někdy se domluvit nedá, i když se nic neděje. Taky jsme to zjistili, a tak to prostě v tom stavebnictví je. Ne vždy se dá zavděčit každému. Před lety někdo zkoušel i nezaplatit hotovou zakázku. Ale to nám vyprávěli i bazénáři. Ti pak honili pána po městě 😊 je to extrém, ale děje se. Lidi zkouší. A proto se snažíme být obezřetní, ale máme naštěstí vcelku štěstí na klienty.

O výzvách a úspěších

Co je pro vás v podnikání nejtěžší – logistika, komunikace s klienty nebo technické detaily?

Jak jsem odpovídala před tím, někdy je složitější komunikace s klientem. Ale samozřejmě i sladit lidi. Někdy se vám stane, že brigádník nedojede, protože mu to manželka zakázala a jiný jobovky.

Nepřišel, protože ho manželka nepustila? To se opravdu stalo?

Stalo! A nejenom to. Když jsme nabírali brigádníky a procházeli jsme si výběrem na FB, tak 90% nepřišlo. Jeden nám říkal, že je flexibilní, protože měl „štěstí“ a umřela mu žena a další šel do výkopu v bílých pláťácích. Kopat nechtěl, ale nic jiného neuměl a pak utekl. Další taky utekl v půle prací. No, máme asi vražedné tempo. 😀 Těch příběhů je opravdu hodně. I když kluci utíkali před paní, co s nimi chtěla žít 😀

Máte konkrétní projekt, na který jsi obzvlášť hrdá? Co vás na něm bavilo?

Jsem hrdá na Kakejcov a na Zduchovice. Kakejcov mě bavil, těmi kostlivci i když pan majitel z kostlivců moc velkou radost neměl, ale všechno se stihlo během ultra krátké doby. Taky bych zapomněla na dřevostavbu, kterou jsme stavěli jako dočasnou stavbu ke stavbě našeho RD. A taky naše RD! Máme už základovku a tu jsme dělali mezi dvěma rekonstrukcemi. No, a Zduchovice. Jsme tam už druhou etapu a je to super. Fajn lidi. Frčí to. Ale taky nám ta stavba ukázala hodně komu věřit.

Za co si vás nejvíc váží vaši zákazníci? Co byste ráda slyšela v referenci?

Za ten servis, co nabízíme. Za komunikaci a taky za to, že když děláme s Lukym všechno frčí ultra rychlostí. Jsem ráda, když jsou klienti spokojení a řeknou nám to.

Osobní rovnováha a styl práce

Jak si udržujete balanc – podnikání, rodina, čas pro sebe?

My jsme prostě v podnikání pořád. Ale protože jsme tam rodině. A čas pro sebe? To je na relax a to běhání s malamuty a s kerny. A taky koně. To je super útěk z reality, když vás trápí trošku lidi a trošku starosti co máme. Asi jako každý.

Kdy jste offline a jak si ten čas nejraději užíváte?

S rodinou a na cestách. Milujeme cestování a poznávání. Například naše nejmilovanější destinací je Bosna a Hercegovina. Tu milujeme. Slovinsko a Itálie s Rakouskem (Dolomity).  A taky jak jsem psala se zvířátky.

Co Ti dělá ze stavění největší radost – když je hotovo a klient spokojený, nebo samotná práce v terénu?

Já ráda pracuju ve stresu. Motivuje mě to a hecuje. Odměnou mi je spokojený klient. A i práce v terénu každé má svoje. Samozřejmě i to, když makám v montérkách s Lukášem. Sice je to někdy vostrý, ale je to super.

Budoucnost a vize. Jak to máš?

Chcete rozšiřovat tým, nebo je vaším cílem zůstat malou rodinnou firmou?

Naším cílem je být rodinnou firmou. Přes to vlak nejede.

Kde vidíte Lukáš Daniela Stavebnictví za pět let – větší projekty, vlastní produkce, brigádní tým?

My dva s Lukášem. Denísek. Zvířátka a rodinná firma pevně stojící na nohou s pomalým růstem. Ale ne moc.

Máš nějaký osobní sen, například – netradiční bazén nebo ekologický dům?

Dřevostavbu pro sebe s bazénem jsme postavili v zimě, a to v rekordním čase. Bazén tedy v srpnu, abychom se nestihli už vykoupat 😀 než jsme koupili čerpadlo. Velký a hluboký bazén byl na druhém RD v Mirošově. Měl hloubku 1.8m ale úplně největší radost mám z té naší stavební buňky s bazénem s výhledem na naší základovou desku.

 

A teď trochu osobně.

Co vás nejvíc formovalo od doby, kdy jste firmu začínali – a co byste poradila sobě z dnešního dne, kdyby se mohla otočit zpátky?

Abych slepě nevěřila lidem. Abych si některé lidi lépe prověřila a dala na první dojem. Protože v tom jsem se bohužel nikdy nepletla. Takže bych rozhodně odmítla jednu zakázku. Okamžitě. Tedy dvě.

Kdybys měla firmu prezentovat ve třech slovech, co bys řekla?

Rodina. Láska. Dřina.

Cos dělala před tím? Říkala jsi, že jsi podnikala.

Byla jsem spolumajitel a zakladatel firmy, která se zaměřila na milovníky zvířat. Vlastní design na tričkách, hrnečcích. A mělo to svůj příběh. Rychle vyrostla. Sama jsem měla zvířata i zachráněné důchodce, a tak jsem se otevřela s tím co dělám. Tak jak to dělám i teď. Byla to jízda. O Vánocích do noci, ale s láskou. Oslovilo mě i ÓČKO a byla jsem sponzorem pořadu pro pejskaře. Což pro mě byl opravdu milionový úspěch. Pak jsem bohužel prodala firmu lidem, se kterými pomalu umřela. A já v tomto směru s ní. Někdy mě vzpomínka zabolí, ale teď se plně věnuji stavebnictví, které pro mě bylo úplně nové, ale ta dřina mi hodně pomáhá i s myšlenkami. Mám to ráda. Když něco dělám dělám to na plno.

A kromě pejsků, koní a kočiček? Co ještě děláš?

Chodím cvičit do fitka. Dva roky zpět jsem se tomu opravdu hodně věnovala a teď se pomalu vracím do sedla. Člověk musí být fit nejen do stavebnictví, ale i do života 😊

Moc děkuji! Příště se zaměříme na trochu těch příběhů ze staveb!

A rozhodně změníme jména! Třeba na Arnošty, Vladimíry a jiný Mykovce!! 😀 někdo ví, někdo tápe, ale my s Lukášem vám to vysvětlíme! 😀