Ahoj Luky, tak jdeme na to 🙂 dáme si to pro začátek zlehka!

Jak jsi se dostal k podnikání ve stavebnictví? Co tě k tomu přivedlo?

Bavilo mě to jako malého kluka. Chodil jsem na brigády na stavby a tam to prostě začalo. Láska k řemeslu. Chtěl jsem něco budovat, ale v té době jsem ještě nevěděl co a tak jsem samozřejmě zkoušel vše. Od fasád, po výkopy a taky obkládání. Byl jsem pod různými firmami a také jsem to chtěl zkusit sám. Ale na to musíš mít po boku někoho kdo Tě podpoří a to jsem v začátku prostě neměl. A tak jsem kolikrát tápal a i jsem se nechal zaměstnat, ale stejně jsem se vrátil. Když to miluješ není co řešit.

Začínal jsi tedy už jako kluk. Kdy jsi začal tu práci – řemeslo, vnímat trošku jinak? Kdo je vlastně Lukáš?

Stavbou rodinného domu. Když jsem si poprvé zkusil obkládání koupelny. A viděl jsem za sebou nějakou změnu. Když jsem pomalu sahal na všechny profese a chtěl jsem si jít za svým snem. Hlavně to dělat dobře. Chtěl jsem najít skupinu stejně zaměřených lidí, ale to co jsem si představoval, tak jak dělám já. To jsem prostě nenašel a nebo podnikají kluci sami na sebe.
A kdo jsem? Jsem normální kluk, který si jde za svým snem. Taky jsem tápal a udělal jsem pár chyb. Ale snažím se najít správný směr a myslím si, že se mi to docela daří. Ale pořád se mám co učit. Hlavně třeba říkat ne 🙂 Jinak jsem docela paličák. Na stavbě jsem přísný, málokdo se mnou zvládl pracovat, protože dovedu vzteky i něčím hodit 😀 ale jinak jsem v ZENu. Tedy konečně, teď jsem v zenu díky ženě, malému a tomu co budujem. Je to prostě jiný. Ale taky to dovede být složitý i my si dovedeme vyměnit názory. Ale neměnil bych. Už jsem si něčím prošel a tak vím co už v životě opravdu nechci.

Na jaký typ zakázek ses v průběhu života zaměřil? Spíš rekonstrukce, drobné stavby, nebo velké projekty? Máš zkušenost i s developerským projektem?

Ze začátku, jsem se zaměřoval na menší zakázky. Se sbíráním zkušeností, jsem pak šel výš. Asi 6 let zpět jsem byl na developerském projektu v Praze. Ale teď jsme zaměření na rekonstrukce RD a bytů. Zrovna ten developerák mě dost vytrénoval a taky sundal. Chtěl jsem se vším seknout. Pak jsem začal rekonstrukci v Mirošově. Tam jsem s tím chtěl teda seknout taky 😀 ale tam jsem potkal teď už manželku a přes nějaký krkolomný začátek jsme založili firmu, trhli jsme se z toho co jsme dělali a začali jsme budovat společně. A je to to nejlepší rozhodnutí, které jsem udělal. Sice mě štve, jak si musí Danča dokazovat co všechno zvládne a dovede, ale na druhou stranu stavebnictví je fakt džungle a musíš se rvát o místo. Ale ona myslím nikomu nic už dokazovat nemusí. Jsem na ní hrdej, ale nikomu to neříkej!

Jaký byl pro tebe nejzajímavější projekt, na kterém jsi pracoval? Máš na něj nějaký „příběh z terénu“?

Nejzajímavější zakázka probíhala v RD v Mirošově. Kde jsem měl svou první větší rekonstrukci a tam jsme se také potkali s Dančou. Těch příběhů je opravdu hodně. Jeden kdy spadl bagr do výkopu, zapadlá dodávka a taky když jsem lezl před Dančou na střechu 😀
Ale nehorší příběh mám právě z toho developerského projektu. Tam jsem přišel o miliony a už bych do toho nikdy nešel. Nikdy. Ale to je spíš na jindy.

Co ti udělá největší radost – dokončený projekt nebo spokojený klient?

Obojí! Bez spokojeného klienta není dokončený projekt. Ale samozřejmě mě těší ta proměna toho místa. Ze starého, hezké, nové a čisté.

Jak se dokážeš odpojit od práce, když jsi zároveň majitelem a tvá žena taky a jste pořád spolu?

Tohle úplně nejde. Už jenom tím, že jsme v práci pořád společně a vypínáme tím, že řešíme zakázky a taky tím, že stavíme dům pro sebe. Tam utíkáme před vším. A zrovna tam dovedeme vypnout. A zároveň řešíme co se bude dít druhý den, nebo kdo nás naštval 😀 😀 a nebo kdo překvapil samozřejmě 😀

A teď taky trochu o osobním životě!

Jak trávíš volný čas, když zrovna nepracuješ? Máš nějaký koníček nebo sport, kterému se rád věnuješ?

Aktuálně se ze mě stal chovatel kočiček 😀 máme kromě pejsků také chovatelskou stanici bengálských koček a tak nějak mi to zůstalo a jsem kočičí táta 😀 běhá to tu za mnou a tak. Hezký nový život. A taková upřímná láska a důvěra v tebe. Na to jak jsem se kdysi vyhýbal zvířatům, tak teď za nimi kolikrát utíkám pro uklidnění… 😀 ale hodnoty v životě se nám hodně změnili, ale koníčkem je rodina a budování našeho domova a plánování budoucnosti.

Jak vypadá tvůj typický den? Ráno na place, odpoledne papírování, večer klid?

Ráno, mám opravdu velký problém vstát. Takže všechno do cca 11h řeší Danča, protože ještě spím 😀 ne, ráno sice mám problém vstát, ale pak po kávě jsem aktivní 😀 tu si dávám když jede Danča do školky. Pak připravím auto a jedeme směr práce, schůzka nebo tak.  Papírování probíhá i večer včetně nějakých rozhovorů s klienty, ale to až Denísek spí. Pak třeba bazén, nebo vířivka a nebo nějaký dobrý film. Danča mě teď nutí koukat na thrillery, tak už je sám i vyhledávám 😀 co mi zbývá, že jo 😀

Jak dokážeš nastavit rovnováhu mezi prací a soukromým životem, když jste v tom oba dva?

Rovnováhu najít a u podnikatele? 😀 to nejde. Naštěstí tím, že máme stejné zájmy, tak vlastně někdy ta rovnováha i je. Než vám třeba někdo nepřijde do práce 😀 ale snažíme se vzájemně podporovat a uklidňovat. To je výhoda být v tom spolu. Nevýhoda je, když jsme oba naštvaný a není tu kdo by nás uklidnil. To holt pak pracujeme, než to z nás vyprchá 😀 a pak si o možnostech promluvíme znovu. Takže rovnováhu hledáme v práci 😊

Jaké máš plány a sny? Pojďme se na to společně podívat…

Směřuješ k rozšiřování – zaměstnávání lidí nebo práce na větších projektech?

Určitě ne. My jsme zaměření na to, že jsme rodinná firma. Lidi si vybíráme a když to nefunguje jsme tam raději s Dančou. Takže růst by se mělo pomalu. A pro firmy a developerské projekty už nikdy.

Kde vidíš své podnikání za pět let? Co by bylo tvým snem?

Tuhle otázku nemám rád, kde se vidím? Asi ve svém rodinném domě, kde plánuju další práci. Chtěl bych dosáhnout spokojených klientů a protřídit to na ty dobré klienty. Není totiž pravidlem, že by člověk vše vyřešil bez obtíží. Rád bych, abychom se posouvali v rekonstrukcích, bazénech a aby si nás klienti vybírali tak jak tomu několikrát bylo. Počkali si na nás a pak jsme to dotáhli do zdárného konce. Takže pomalu, ale jistě jít za tím svým. Šťastná a zdravá rodina a prosperující malá rodinná firma.

 

Děkuju!! Doufám, že si brzy doplníme i nějaké informace ze soukromého života!